Titbit

Dovážíme čerstvou chuť ze všech koutů světa

Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
acf-field
widgety
slider
kariera
acf-field-group
wpcf7_contact_form
Filter by Categories
Články
Recepty
Titbit na cestách

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvěj řadíme do čeledi hluchavkovitých. Je to vytrvalá rostlina s dřevnatějícími stonky, vysoká kolem půl metru. Její listy se vyznačují typickou stříbřitě zelenou barvou, jsou kožovité, vstřícné, s dlouhými řapíky a dorůstají až 8cm. Jejich tvar je podlouhle vejčitý a obvykle jsou listy jemně vroubkované. Mladé listy a stonky jsou hustě porostlé jemnými chloupky. Celá rostlina je na dotek jemná a listy nejsou příliš tuhé. Květenství je tvořeno růžovými nebo bílými pyskatými květy, typickými pro čeleď hluchavkovitých, uspořádanými v lichopřeslenech. Šalvěj kvete obvykle od května do července. Plodem je tvrdka s dosti nízkou klíčivostí.

Chuť a vůně šalvěje je nahořklá, velmi výrazná a zcela nezaměnitelná. V přílišné koncentraci připomíná zatuchlinu, ale v malé míře je příjemným zpestřením pokrmů.

Uplatnění šalvěje je dosti široké. Hodí se zejména k chuťově výrazným masům jako je zvěřina, jehněčí, skopové, kachní, husí, také k sekaným masům, ale i k rybám, hojně se kombinuje například se štikou nebo úhořem. Většina kořeninových směsí na ryby obsahuje nějaké procento šalvěje. Vhodná je také do nádivek a k dušené zelenině. Lze ji přidat i k luštěninám, bramborám nebo do omáček s rajčatovým základem. Šalvěj je třeba používat ve velmi střídmém množství, aby nepřebila chuť pokrmu. Narozdíl od většiny čerstvých bylinek ji lze přidávat do jídla již při vaření, protože výrazné šalvějové aroma se ve vysokých teplotách vytrácí jen pozvolna. Také proto se dá šalvěj použít i do marinád a do pečení. Šalvěj je součástí provensálského koření, ale i dalších směsí.

šalvěj

Čerstvou bylinku lze skladovat v plastové krabičce nebo sáčku v lednici asi 5 dní. Později již listy rychle vadnou a tvoří se na nich tmavé skvrny. Šalvěj lze ale též sušit a mrazit. Dále se z ní připravují oleje a octy, které lze využít například do salátu, k dochucení polévek, omáček nebo olejem zakápnout zprudka opečené ryby.

Domovinou šalvěje je středomoří. U nás se začala pěstovat nejprve v klášterních zahradách a později se stala hojně využívanou bylinkou jak v kuchyni, tak v léčitelství. Používá se například  k desinfekci, pomáhá od průjmu a je součástí směsí k léčbě některých typů rakoviny. Při požití příliš velké dávky může působit omamně až toxicky. V kosmetice se používá například k léčbě akné, blahodárně působí i na vlasy, zmírňuje výskyt lupů. Dále se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past ke zmírnění zánětů ústní dutiny a odstranění zápachu z úst.

Ve středověku šalvěj používali šamani a čarodějnice jako vykuřovadlo. Je to ale také důležitá včelařská bylina.

Další názvy: sage

  • Kachna s bylinkovou nádivkou
  • Artyčoková krémová polévka s šalvějovými krutony
  • Červená čočka s trochou šalvěje a pikantní klobáskou
  • Jelení steaky se šalvějí a litchi omáčkou
  • Domácí gnocchi s ricottou a na másle restovanými šalvějovými lístky
  • Lasagne plněné hovězím masem a žampiony s vůní šalvěje
  • Barbecue omáčka s borůvkami, portským, šalvějí a kapkou medu
  • Avokádový dip se zakysanou smetanou a  provensálskými bylinkami
  • Telecí plátky s parmazánem a šalvějí

Kde produkt koupím?

Máte dotaz k našemu sortimentu? zeptejte se