Titbit

Dovážíme čerstvou chuť ze všech koutů světa

Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
acf-field
widgety
slider
kariera
acf-field-group
wpcf7_contact_form
Filter by Categories
Články
Recepty
Titbit na cestách

Rukola – roketa setá (Eruca sativa)

Pikantní chuť této bylinky známe především z pokrmů italské kuchyně. Není náročná, a proto je možné ji vypěstovat i doma. Pro svou štiplavě nahořklou chuť ji můžeme přidávat do rozličných pokrmů – od salátů, přes pizzy a těstoviny až po masové směsi. Často bývá zaměňována s roketou, svou příbuznou, která má podobné použití i vlastnosti. Hojně  ji používali už staří Římané, kteří ji dokonce  považovali za afrodiziakum.

Rukola má v kuchyni velmi široké uplatnění – je možno ji podávat jak syrovou, tak teplou – vařenou, nebo restovanou. Je charakteristická svou pikantně jemnou chutí, hodí se k masu, těstovinám, do rizot, polévek, na pizzu a zejména do salátů. Díky bohatě vykrajovaným lístkům, se používá také na dozdobení pokrmů. Je ji možné vařit podobně jako špenát a podávat jako přílohu, například k dušenému masu. Dělá se z ní také chutná polévka, nebo se přidává do polévky z pórku. Chuťově v této úpravě nahrazuje kapustu.  Vařením zaniká její  ostrá chuť a všechny dráždivé látky a je taky vhodná i pro děti. Přidává se i do másla, které se podává k biftekům. Vynikající je chuťová kombinace s mořskými plody, nasekaná se hodí i do mletých mas.

Rukola se skvěle doplňuje s rajčaty, česnekem a bazalkou, proto ji najdeme v mnoha italských jídlech. Tradičně je přidávána do zeleninových salátů, její hořká chuť však může zpestřit i saláty z přirozeně sladkého ovoce, např. pomerančů, hrušek nebo ananasu.

Rukola je bylinka z čeledi brukvovitých, je vzdálenou příbuznou ředkvičky, kterou svou ostrou štiplavou chutí připomíná. Ostrou, až nahořkle peprmintovou chuť podobnou hořčici, způsobují různé silice. Pochází z Apeninského poloostrova a obsahuje mnoho vitamínů, které prospívají lidskému zdraví a posilují imunitu. Konzumují se její drobné lístky připomínající užší protáhlé listy pampelišky.

Je velmi odolná a nenáročná, dokonce  i vůči mírným mrazům a dá se pěstovat i v domácích podmínkách. Jako jiné saláty, i rukole stačí od zasetí jen pár týdnů a může se sklízet. Není nutné sklízet najednou celou rostlinku, dle potřeby se dají odštipovat jednotlivé lístky.

Stejně jako i u ostatních bylin, i na rukolu se dá narazit buď ve šlechtěné formě, anebo té divoce rostoucí.  „V Titbitu si pro restaurace držíme skladem tři druhy rukoly – italskou, italskou pranou a izraelskou. Záleží totiž vždy na kuchaři, jakou preferuje a často bývají na jejich výběr citliví,“ popisuje Marek Řondík.

Italská rukola má drobné úhledné listy o délce cca 11cm, velikost listů i vzhled svazků  je vždy stejná a je pro ni charakteristická jemná chuť. Její nevýhoda je že rychle zavadá a ve špičkové kvalitě vydrží jen pár dní. Její cena se mění, v létě bývá levnější. V případě tohoto rodu panuje jak v laickém, tak odborném světě několik nejasností. Již její latinský název je trochu sporný, někteří botanici poddruh ‘sativa’ řadí do samostatného druhu, zasvěcení laikové zase marně hledají výrazné rozdíly mezi těmito dvěma rostlinami. Nám ale nejde o botanické řazení ani drobné morfologické rozdíly, ale o správnou jemně štiplavou chuť, která je pro rukolu typická. Její chuť je asi nejvíce podobná ředkvičce, s níž je příbuzná a jejich obsahové látky jsou také velmi podobné.

Praná verze se pak liší tím, že je propraná, usušená a je k dostání v menších baleních – většinou po 125 g. Nevýhodou je fakt, že do balení je většinou špatně vidět – folie je hodně obrandovaná a špatné listy bývají většinou na dně, kam je vidět nejhůře. Celoročně má stabilní cenu.

Posledním druhem je rukola izraelská. Má velké listy, někdy o délce až 18 cm, jsou  ale různě velké, takže nepůsobí tak vzhledně jako italská. Chuťově je mnohem výraznější než evropská někdy až silně nahořklá. Výhodou je, že vydrží v dobré kvalitě i přes týden, celoročně má stabilní cenu, která je v zimě výhodná, v létě už méně.

„Na českém trhu se objevuje i německá odrůda, která je také chuťově dobrá, blíží se spíše té italské, ale my náročným kuchařům posíláme jen tu italskou,“ doplňuje Řodník.

Konzumace rukoly je zdraví prospěšná hned z několika důvodů. Obsahuje velké množství vitamínu C a beta-karotenu. Tento provitamín A je pro lidské tělo jedním z nejdůležitějších antioxidantů. Dále podporuje správnou funkci zraku, zajišťuje mladistvý vzhled pleti, oddaluje proces tvorby vrásek a samotné stárnutí pleti.

Látky obsažené v rukole zvyšují chuť k jídlu a mají pozitivní vliv na čistotu krve a jater. Odvar z kořene pomáhá při zažívacích problémech, její listy jsou zase cennými bojovníky proti jarní únavě a oslabené imunitě. Má i mírně močopudné i projímavé účinky a příznivě ovlivňuje trávení tím, že chrání sliznici žaludku před vznikem žaludečních vředů a zánětů. Stejně jako ostatní saláty je potravinou velmi dietní, obsahuje jen asi 30 kalorií na 100 gramů. Patří do čeledi brukvovitých, je tedy příbuzná s kapustou, brokolicí, ředkvičkami, růžičkovou kapustou, kedlubnami, ale i řeřichou nebo hořčicí. Všechny rostliny z této čeledi jsou zdrojem isothiokyanátů, které mají anti-kancerogenní účinky, konzumací brukvovitých rostlin tedy chráníme tělo před rakovinou. Je kromě již zmíněných vitamínů také bohatým zdrojem, železa, vápníku, hořčíku. Její častá konzumace je mimo jiné doporučována lékaři jako prevence osteoporózy.

Další názvy: rucola, wild rucola, rocola, rocolla, arugula, rocket, roquette, garden rocket, rocketsalad

  • Rukolový salát s hruškami a rozinkami
  • Farfalle s prosciuttem, rukolou a pekanovými ořechy
  • Zapečený lilek s modrým sýrem, rukolou a ančovičkami
  • Špagety s baby chřestem a rukolovým pestem
  • Zapečené kuřecí plátky v rukolovém pestu
  • Dušená rukola s červenou cibulí a hráškovými lusky (sugar snaps)
  • Cuketová krémová polévka s hrstkou rukoly a zakysanou smetanou
  • Zeleninové lasagne (s rukolou, fenyklem a artyčoky)

Máte dotaz k našemu sortimentu? zeptejte se