Odrůda Keitt má oproti Kentu protáhlejší tvar. Chuť a aroma jsou hodně typické pro mango – podobné broskvi. Oproti Kentu se liší především šťavnatostí, při přezrání a rozkrojení z plodu volně vytéká džus. Keitt se tak dobře hodí i pro lisování šťávy.

Méně zralé kusy mohou vykazovat škrobnatost. Škrob pak můžete cítit po konzumaci na patře a jazyku. Nejde o vadu – během zrání se škrob rozkládá a štěpí na cukry, a tím vzniká výraznější chuť.

Odrůda Keitt je nejvíce citlivá na otlaky. Zkoušku zralosti uděláte zmáčknutím, pod slupkou se v místě stlačení udělá flíček.
Pokud chceme déle skladovat mango zralé (ve stádiu Ready To Eat), uchováme ho ideálně v lednici.

Mango se nejlépe konzumuje podélným rozkrojením a odstraněním velké pecky. Dužina se z rozkrojeného plodu vybere lžičkou nebo se plod oloupe a následně pokrájí na plátky či kostičky. Vynikající je čerstvé, vychlazené, samotné nebo v ovocných i zeleninových salátech.

Značné oblibě se mango těší u milovníků koktejlů a tzv. smoothies, kdy je ovoce rozmixováno samotné nebo s přidáním ledové tříště, mraženého ovoce, medu či jogurtu. Používá se jako častá přísada čatní, jako příloha ke slaným a masitým pokrmům a do omáček. Chutné je i v kombinaci se sýrem typu camembert.

Vyrábí se z něj zmrzliny, džusy, sušené mango se přidává do cereálií a pečených dezertů nebo do indických masových směsí s rýží a kari.

Mango obsahuje vitamin A, C, betakaroten, draslík a vlákninu.

Země původu je nejčastěji Dominikánská Republika, Izrael, Brazílie. V chuti a aroma nehrají země původu zásadní roli.