Ze zázvoru pravého se využívá pouze oddenek, často nesprávně nazýván zázvorový kořen. Jeho chuť je velmi výrazná, aromatická, mírně ovocná až citrusová a sladce pikantní (ve větším množství může být i velmi ostrá). Oddenek by měl mít šedobílou až žlutohnědou barvu a měl by být na dotek pevný. Tvoří poměrně komplikované tvary, které připomínají silné oblé kořeny, dužina je světle žlutá, šťavnatá, u starších oddenků dřevnatí.
Zázvor mění svou chuť podle druhu přípravy a podle stáří oddenku. Nejlépe se zachová chuť, pokud je přidán do pokrmu až na konci vaření. Smažený zázvor navíc chutná jinak než vařený, je proto nutné s tímto kořením zacházet opatrně a cíleně. Oddenky zázvoru je nevhodnější uskladnit v lednici, zabalené v papírovém ubrousku a pevně uzavřené v mikrotenovém sáčku. Takto uchovaný zázvor vydrží čerstvý i několik týdnů.

Zázvor je typickým kořením Dálného Východu. Sušený zázvor je součástí směsi koření curry a výborně se hodí k jehněčímu
a drůbežímu masu, k rybám i mořským plodům. Často je používán také v britské kuchyni. Je obvyklou ingrediencí sladkých pokrmů – perníčků, vykrajovaného pečiva, mléčné rýže, ovocných salátů a ovocných dezertů.

Nakládaný se konzumuje například se sushi, kandovaný bývá používán do dezertů jako jemně kořeněné ovoce.

Čerstvý zázvor se nejprve zbaví kůry, avšak pouze na místech, která se budou zpracovávat. Poté jej lze nastrouhat nebo nakrájet na tenké plátky. Často se také krájí na tenké hranolky, zhruba o velikosti sirky, jako zelenina julienne.

Zázvor se dnes nejvíce pěstuje v Indii, Indonésii, Číně, Japonsku, Austrálii, Jižní Americe a Nigérii.
Čaj ze zázvoru se v alternativní medicíně používá při revmatismu, svalových bolestech či nachlazení. Zázvor povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a uvolňuje žaludeční křeče.