Až 20 cm dlouhé luskovité plody s křehkou, světle hnědou až skořicově hnědou matnou drsnou slupkou – skořápkou.
V lusku může být až 10 semen obalených tmavou červenohnědou dření hutné mazlavé konzistence, podobnou sušeným datlím či fíkům, se sladkokyselou chutí připomínající švestková povidla. Kyselé odrůdy tamarindu jsou většinou používány k dochucování pokrmů, sladké formy se konzumují jako čerstvé ovoce.

Kyselý tamarind
Je používán k výrobě nápojů, marmelád, omáček, žvýkacího tabáku a sirupů. Přidává se do dezertů, ale i do masitých pokrmů především asijské a latinskoamerické kuchyně, často ve formě sladkokyselé omáčky podobné sójové omáčce, nebo čerstvý jako dochucovadlo. Dochucují se jím různé druhy indických čatní a přidává se do klasických indických nebo thajských pokrmů z rýže a masa nebo do polévek. Mladé listy a lusky slouží jako zelenina, kyselá dužina mladých lusků se přidává do teplých pokrmů. Semena se vaří nebo praží a používají se jako přísada do kávy.

Sladký tamarind
Plody jsou výrazně sladší a příjemnější chuti, konzumují se převážně čerstvé, nebo se používají k přípravě sladkých omáček k dezertům a masům.

Dřeň tamarindu se skládá z 35 % cukru a 20 % organických kyselin. Je využíván také jako přírodní projímadlo.
Původem z tropické východní Afriky. Pěstuje se především v Indii a v tropických oblastech. Byl známý již ve 4. století př. n. l. starým Řekům a Egypťanům. Bývá nazýván indickou nebo také kyselou datlí.