Tato zelenina se vzhledově podobá křenu a chutná jako pastinák. Dorůstá délky až 40 cm a v průměru má až 4 cm. Jako u další kořenové zeleniny, jeho hlavní sezóna je od podzimu do jara. Jeho dužina je bílá, když ji rozkrojíte nebo narušíte, začne z ní vytékat hustá bílá šťáva.

Černý kořen se jí zasyrova v salátech, pomazánkách, anebo jej můžete připravit obdobně jako chřest. Gratinuje se, dusí nebo smaží. Zajímavou chuť dodá polévkám v kombinaci s kořenovou a jarní zeleninou.

Pokud je kořen po oloupání příliš lepkavý, spařte jej vroucí vodou nebo použijte rukavice. Pokud máte listové výhonky, upravte je obdobně jako špenát.

Černý kořen obsahuje velké množství vody, sacharidů, vlákniny, bílkovin, tuků a inulinu, vhodného pro diabetiky. Je zdrojem vitaminů A, B1, B2, C a E. Z minerálních látek obsahuje draslík, fosfor, hořčík, vápník a železo. Nachází se v něm látka allantoin, která podporuje léčbu ran, trávení a činnost žláz s vnitřní sekrecí. Má minimální kalorickou hodnotu, takže se výborně hodí do dietního jídelníčku, zároveň ale také podporuje chuť k jídlu.

Využívá se také k obnově pochodů v trávicí soustavě například po střevní chřipce. Pomáhá i při dně, revmatických chorobách a působí pozitivně na nervovou soustavu jako sedativum.

Černý kořen se začal pěstovat a využívat v gastronomii v jižní Evropě a na Blízkém východě v 16. století. Lidé tenkrát věřili, že když jej vloží do úst hada, tak zemře. Používal se také k léčbě dýmějového moru.