Majoránka se sbírá vždy před rozkvětem, kdy je v rostlině nahromaděno největší množství aromatických látek. Čerstvá majoránka se přidává do pokrmu těsně před dokončením, aby varem nevyprchaly aromatické látky. Přestože čerstvá bylinka je vždy nejlepší, i sušená majoránka je velmi hodnotná co do obsahu silic, ve vhodných skladovacích podmínkách si své aroma uchovává i několik let.

Čerstvá majoránka se hodí zejména do sekaného masa, také do skopového a hovězího, k bramborám, dušené zelenině a do nejrůznějších omáček a polévek, ale také k těstovinám a do salátových dresinků. Dosti často se s ní setkáváme v paštikách a zabijačkových pochoutkách. Přidejte do rýže trochu másla a čerstvé majoránky a dodáte jí velmi příjemnou chuť a vůni.

Chuť a vůně majoránky je velmi podobná oregánu, a proto lze v některých pokrmech tyto bylinky navzájem nahrazovat.

Majoránka se do Evropy dostala v době křižáckých tažení. Používali ji ale již Římané, Řekové a Egypťané. Silice obsažené v majoránce zastavují růst některých bakterií a hub, čímž napomáhají trvanlivosti potravin. Majoránka zklidňuje trávicí trakt, podporuje tvorbu žluči a zvyšuje chuť k jídlu. Velmi příznivě působí na nervovou soustavu a tlumí bolesti hlavy. Své místo našla i v kosmetice například v masážních olejích.

Další názvy: Majoram, Mexican oregano

• Canelone plněné houbami a  majoránkou
• Dušená baby zeleninka s trochou majoránky a balsamika
• Hrušková nádivka s čerstvými bylinkami a sekanými lískovými oříšky
• Zapečený chřest se sezamovým olejem, kešu a čerstvou majoránkou
• Pórkový krém s čerstvou majoránkou a křupavými krutonky
• Zeleninové rizoto se srdíčky artyčoků a vůní majoránky
• Dušené hovězí kousky s  řapíkatým celerem a čerstvými bylinkami
• Domácí krokety s parmskou šunkou a majoránkou