Mango Palmer má velmi zajímavou chuť, byť je často považováno za méně hodnotné. Někomu se nelíbí jen kvůli svému tvaru, který je oválný až lehce esovitý. Barvy plodu jsou od tmavě zelené, vínově červené až po zářivě červenou.

Dužina manga Palmer je po dozrání konzistencí a šťavnatostí někde na půl cesty mezi Kent a Keitt. Jeho typicky mangová chuť má příměs aroma borové pryskyřice a můžete ji velmi dobře využít při přípravě netradičních a exotických pokrmů.

Při zraní se vylepšuje chuť i konzistence manga. Vázaná voda se z molekul uvolňuje a manga jsou šťavnatější. Odbouráním škrobů se tvoří cukry, mango získává na sladkosti s vylepšuje se jeho aroma.

Pokud si chceme na zralém mangu opravdu pochutnat, necháme před konzumací jeho aroma rozvinout, opět při pokojové teplotě.
Pokud chceme déle skladovat mango zralé (ve stádiu Ready To Eat), uchováme ho ideálně v lednici.

Mango se nejlépe konzumuje podélným rozkrojením a odstraněním velké pecky. Dužina se z rozkrojeného plodu vybere lžičkou nebo se plod oloupe a následně pokrájí na plátky či kostičky. Vynikající je čerstvé, vychlazené, samotné nebo v ovocných i zeleninových salátech.

Značné oblibě se mango těší u milovníků koktejlů a tzv. smoothies, kdy je ovoce rozmixováno samotné nebo s přidáním ledové tříště, mraženého ovoce, medu či jogurtu.

Používá se jako častá přísada čatní, jako příloha ke slaným a masitým pokrmům a do omáček. Chutné je i v kombinaci se sýrem typu camembert. Vyrábí se z něj zmrzliny, džusy, sušené mango se přidává do cereálií a pečených dezertů nebo do indických masových směsí s rýží a kari.

Mango obsahuje vitamin A, C, betakaroten, draslík a vlákninu.

Země původu je nejčastěji Dominikánská Republika, Izrael, Brazílie. V chuti a aroma nehrají země původu zásadní roli.