Thajská bazalka je kultivarem bazalky pravé, přičemž její rostlina je od běžné bazalky dosti odlišná. Vyznačuje se červenými čtyřhrannými stonky porostlými jemnými chloupky. Lodyha je, narozdíl od obyčejné bazalky, pevná. Listy této anýzové bazalky, jak se jí také říká, jsou úzce kopinaté, celokrajné, tmavě zelené s výraznou žilnatinou. Nikdy nejsou podvinuté ani zprohýbané. Kvete růžově. Její nejběžnější kultivar je ‚Siam Queen‘, který je možno při troše péče pěstovat i u nás.

Aroma a chuť thajské bazalky je vzhledem k odlišnému siličnému složení také zcela jiná a pro nás exotická. Její vůně připomíná anýz a chuť je mírně štiplavá a peprná.

Thajská bazalka má nezastupitelné místo téměř ve všech asijských kuchyních. Najdeme ji zejména v thajských, vietnamských, laoských a kambodžských specialitách.

Tato varieta bazalky byla vyšlechtěna tak, aby její aroma odolávalo vyšším teplotám při přípravě pokrmu. Přestože se ale přidává do jídla během vaření, nelze si představovat, že toto aroma vydrží věčně. Vyplývá to i z povahy asijských kuchyní, které omezují dobu přípravy na minimum. Proto použití thajské bazalky nemůžeme doporučit například do vývarů, dlouhého pečení a podobných tepelně náročných úprav. Hodí se zejména do masových a zeleninových směsí připravovaných na pánvi wok, do marinád, asijských polévek a rybích pokrmů. Zpravidla se používá v kombinaci s česnekem, čerstvými chilli papričkami, rybí omáčkou a kari všech barev.

Ani tento kultivar, stejně jako obyčejná bazalka, se nedá skladovat v lednici příliš dlouho. Vlastnosti anýzové bazalky se zachovávají i při sušení, a proto se v Thajsku suší a exportuje. Při vaření se sušenou bazalkou se doporučuje ji nejprve namočit a teprve potom přidat do jídla.

Jeden z anglických názvů této bylinky je ‚svatá bazalka‘. Vysvětlení tohoto podivného názvu má dvě verze. Jedna se odkazuje na fakt, že tato rostlina je zmíněna v Bibli. Háček je ovšem v tom, že řečená verze nespecifikuje ani knihu ani verš Bible. Druhá verze, o nic věrohodnější, se opírá o to, že hinduisté v Indii ji vysazovali okolo svých svatyní a používali ji v kuchyni. Milovníci thajské bazalky jsou ale toho názoru, že její božská chuť úplně stačí k ospravedlnění tohoto názvu.