Artyčok
Charakteristika
Představujeme vám artyčok z jižní Moravy vypěstovaný jediným tuzemským pěstitelem.
Proč jíst artyčok? Kromě delikátní chuti vám artyčok nabídne vitamíny A, B, flavonoidy, draslík, vápník, železo, tanin, inulin a další prospěšné látky. Má nízký obsah sodíku.
@titbitcz Jak uvařit artyčoky? Co třeba takhle? 👍 #ohmychef #artycoky #jidlo #zelenina #veggies #howto #cooking #vareni #vege #vegan
Co s artyčokem v kuchyni? Artyčok můžete jen tak povařit s bílým vínem a česnekem a jíst s rozpuštěným máslem, majonézou nebo dipem, grilovat, zapékat, nebo smažit v oleji. Největší delikatesa je srdíčko artyčoku, ukryté pod „vousy“ nad středem.
@titbitcz Jak oloupat artyčok? To nám ukáže Honza. 🙂 Jakmile máte hotovo, dejte ho do vody s citrónem, aby nezčernal. 💚 #artycok #artycoky #vege #zelenina #vegetarian #titbitcz
A jak se do toho bodláku dostanu? Chvilku to potrvá, ale s trochou cviku to příště bude hračka. Doporučujeme pracovat v rukavicích, artyčok barví ruce.
Až artyčok očistíte, můžete vyzkoušet i tento recept.
Artyčoky jsou rostliny z čeledi hvězdnicovitých a jsou dosti podobné našim bodlákům. Okrajově a jen u některých druhů se dají konzumovat i listy, ale hlavní konzumní částí jsou květní pupeny. Velikost artyčoku je dána typem pupenu, terminální pupeny (vrcholové) dorůstají největších rozměrů. Artyčoky mohou být zbarveny buď zeleně nebo fialově. Tvar artyčoku je většinou oválný nebo na bázi mírně rozšířený do vejčitého tvaru. Lístky pupenu by měly přiléhat k sobě, neměl by být rozvitý a jednotlivé lístky by měly být matně lesklé, hladké a pevné. Neměly by být nijak zčernalé.
Využití
Artyčok je hojně využíván i v lékařství, a to již od doby Aristotela. Využívá se zejména k léčbě poruch trávení, při chorobách ledvin a žlučníku. Dále je účinný proti stařecké cukrovce a má také afrodiziakální účinky. Účinná látka cynarin je izolována z listů artyčoku.
Nutriční hodnoty, původ, zajímavosti
Artyčoky pocházejí z Afriky, odkud je do jižního Španělska přivezli Maurové, z jejichž původního názvu al’quarshuf se vyvinul název artyčoku. Poté se artyčok pěstoval a šlechtil v celém Středomoří, a tak je dnes známo kolem padesáti jeho odrůd. Na začátku své introdukce do Evropy byly mimo jiné okrasnou rostlinou.