Slupka je skořápkovitá, ale velmi tenká a křehká, na povrchu s mnoha malými výstupky podobnými trnům, proto se doporučuje loupat plody v rukavicích. Povrch je tmavě červenohnědý, lesklý a nápadně připomíná hadí kůži. Dužina může být zabarvena od mléčně bělavé po tmavě oranžovou a je rozdělena na segmenty připomínající velké stroužky česneku. Je měkká a pevná, křehká, konzistencí většinou připomíná jablka. Její chuť je velmi specifická, silně aromatická, lehce navinulá, může připomínat ananas s příměsí jahod a banánů.
Každý segment dužiny obsahuje černé, nejedlé a tvrdé semeno.
Při loupání se nejprve zakroutí špička – plody se poté loupou lépe.

Plody salaku se jedí převážně syrové, ale výborně se hodí také do moučníků. Nezralé plody svíravé chuti se dají též nakládat
do octa jako zelenina.

Původem z jihovýchodní Asie, především Malajsie a Indonésie. Nejvíce se pěstuje v Thajsku. Za nejchutnější se považují slavné variety salak Pondoh nebo salak Bali, které jsou nejsladší. Jeho hlavní sezóna trvá od května do září.
Salak byl díky své trvanlivosti oblíbeným ovocem mezi jihoasijskými poutníky, kteří si toto ovoce brali s sebou na pouť do Mekky.