Hlívy patří podle botanického rozdělení do kategorie dřevokazných hub, ale jsou známy spíše svým využitím v gastronomii a čínské medicíně. Vyznačují se jemnou chutí i aroma a hojně se užívají na přípravu polévek, omáček nebo rizota. Zároveň mají však i pozitivní účinky na imunitní systém, hladinu cholesterolu v krvi a působí protizánětlivě.

Hlívy mají v kuchyni široké využití, přidat je můžete téměř do všech jídel, do kterých dáváte houby. Můžete ji péct, vařit, zapékat, smažit. Jediná úprava, která se nedoporučuje, je grilování.

V roce 1917 zveřejnil německý mykolog R. Falck výsledky prvních pokusů s pěstováním hlívy ústřičné v laboratorních podmínkách. V 60. letech 20. století ve výzkumech pokračovaly asijské země jako Čína, Filipíny nebo Thajsko. V současné chvíli jsou největšími producenty hlív Čína, Jižní Korea a USA. Celosvětově je po žampionech a japonské houbě shiitake třetí nejvíce pěstovanou houbou.

 Klobouky této houby připomínají na první pohled ústřice – odtud tedy pocházíjejí název. Jedná se o nejpopulárnější hlívu nejen v ČR, ale i Evropě. Pěstuje se i u nás a v prodejnosti ji patří druhé místo hned po žampiónech bílých. V současné době se v Čechách při pěstování používají dva druhy sadby, tzv. zimní a letní kmen. Zimní kmen lépe snáší nižší teploty a letní není tak citlivý na teploty vyšší.

Hlívy se pěstují v klimatizovaných pěstírnách na speciálně vyrobených substrátech. Vprůběhu celého pěstebního cyklu, který průměrně trvá 2 měsíce, se producenti snaží zvyšováním a snižováním teploty, CO2 v ovzduší a vzdušné relativní vlhkosti docílit co největšího výnosu z osázeného substrátu. Nejúspěšnější pěstitelé dosahují výtěžnosti přes 30 %.  Zimní hlíva je houževnatější, masitější, tmavší a je dostupná hlavně od září do dubna. Letní je světlejší, tenčí a křehčí. 

Substrát na pěstování se skládá především z houbové sadby, obilné slámy a dalších ingrediencí. Jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí 15–20kg a na první pohled vypadá jako slisovaná kostka slámy, zabalené do PE fólie.

Výrobou se zabývají specializované společnosti, které při výrobě dodržují až laboratorní nároky.

„Je důležité, aby vyrobený substrát neobsahoval další jiné houby a mikroorganismy, které by mohly snížit výnosnost substrátu. Děje se tak především určitou „sterilizací“ surovin vstupujících do substrátu,“ popisuje Pavel Hiršl ze společnosti Holoubek a pravnuci, která dodává na český trh jedlé houby a lesní plody.

Substrát se po naskladnění do pěstírny musí nejprve nechat „prorůst“ houbovým myceliem hlívy při vyšší teplotě a následně se prostředí zchladí a zajistí se dostatečný přísun čerstvého vzduchu a světla.

„Těmito změnami se v substrátu nastartuje tvorba plodnic, které se vytvářejí v předem vytvořených otvorech v PE fólii, kterou je substrát obalen. Díky tomu, že čerstvé houby obsahují cirka 90 % vody, musí se pěstovat v prostředí s vysokou vlhkostí. Přístup světla stačí 8 hodin denně,“ dodává Hiršl. 

Hlíva ústřičná pomáhá posilovat imunitu, má protizánětlivé účinky, příznivě ovlivňuje cévní systém a hladinu cholesterolu v krvi.

Hlíva obsahuje vitaminy B, C, D, nenasycené mastné kyseliny, selen, železo, jód, sodík a zinek, ale také proteiny a vlákninu. Protože posiluje imunitu, příznivě působí na trávení a cévní systém, konzumuje se hojně také jako doplněk stravy v tobolkách. V čínské tradiční medicíně přezdívají hlívě elixír mládí a to především proto, že obsahuje látky, které jsou schopné aktivovat a nabudit buňky podílející se na správném chodu imunity a zvýšené regeneraci, čímž zpomaluje proces stárnutí. Antibiotické a protirakovinné vlastnosti vykazuje hlíva díky terpenům, hladinu cholesterolu upravují vedle glukanů také statiny v ní obsažené.

Hlíva tepelnou úpravou nijak zvlášť neztrácí obsah účinných látek, ale asi nejúčinnějším způsobem, jak využít její positivní účinky na lidský organismus je konzumovat ji sušenou nebo rozemletou. Další možností je zakoupit si v lékárně jako potravinový doplněk tobolky obsahující i extrakty hlívy, čímž je ještě zvyšuje počet prospěšných glukanů v jedné dávce.