Titbit

Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Search in posts
Search in pages
acf-field
widgety
slider
kariera
acf-field-group
wpcf7_contact_form
Filter by Categories
Chili Ta
Články
Jan Horký
Oh My Chef
Recepty
Sofie Smith
Titbit na cestách
Tomáš Vávra - BidFood Expo 2022
doprava zdarma při nákupu nad 1200 Kč

Nahlédnutí do Toskánska

Titbit na cestách

Začátkem června jsme si odskočili do Itálie. Byli jsme na třech místech, na každém jen krátce, ale pár postřehů, co se třeba budou hodit na letošní dovolenou, máme.

Cesta začala u Lago di Garda v jeho severní části. Zde jsme byli spíše za sportem než za gastro zážitky, ale samozřejmě všude hledáte něco zajímavého, inspirativního či nového. Do kategorie nové spadalo třeba Prosecco točené v barech u jezera z kohoutku, přesto celkem chutné a rádi jsme ho po výletech vyměnili za obvyklé pivo. Jinak v této oblasti nás hodně zaujali místní pstruzi s až narůžovělým masem, ryba, kterou si v Čechách moc často nedáváme, chutnala báječně. Zaujaly nás i jednoduché těstoviny s místními sardinkami. A překvapila mě některá červená vína z oblasti Trentino, kde bych takovou plnost a intenzitu nečekal, bohužel jsem si nepoznamenal konkrétní vína.

Další destinací bylo Montalcino, městečko v Toskánsku, odkud pochází slavné Brunello di Montalcino, jedno z nejlepších červených vín světa. Byli jsme tam jen dvě noci, jeden celý den v kuse, tedy moc jsme toho nestihli, ale těsně před odjezdem, kdy jsme už trochu zklamaně odjížděli s tím, že se nám nepodařilo najít žádného vinaře, který by nás svojí osobností, menší produkcí, neexportováním do ČR a kvalitou produktů zaujal, tak jsem se při snídani v jednom baru zakecal s majitelkou a po chvíli nás už její otec vezl na svůj vinohrad. Ještě budeme znovu chutnat a porovnávat s dalšími vzorky, ale myslím, že máme dalšího vinaře, kterého vám na Torádu budeme chtít představit. Zde bohužel musím od tématu odskočit a s lítostí sdělit, že distribuci čerstvých potravin na Torád jsme byli nuceni ukončit. Děkujeme všem zákazníkům, kteří nás zatím za 100% chválili, ale bohužel bylo jich málo. Nechceme se ale vzdát pár produktů, které máme sami moc rádi, i naši kamarádi a zřejmě se časem objeví i v některých gastro zařízeních, tedy je to hlavně víno z Burgundska, lanýžové produkty z Itálie a hořčice z Provance. No a možná od podzimu to bude i víno z Toskánska. Toskánsko je i místem, odkud je sýr Pecorino. Jeden večer jsme vyměnili za večeři v restauraci a dali si na terase naší Aziendy Agricola (ubytování u vinaře, někdy i s restaurací a bazénem) jen sýr Pecorino v různém stáří, místní Prosciuto, bagetu, rajčata, olivy a olivový olej a samozřejmě lahvinku Brunella. Ještě jedna zajímavost, téměř každý vinař si dělá svůj olivový olej, ochutnali jsme celkem tři, ale všechny byly skvělé, i u vinaře, který nás svým vínem nezaujal. Jinak navštívili jsme celkem jen 6 vinařů, tedy určitě je co dál objevovat a to nemluvím o dalších významných oblastech Toskánska – Montepulciano a Chianti. Zvládli jsme i navštívit restauraci, co má od Michelina Bib Gourmand. Krásný výhled s terasy a výborné jídlo, ale nezanechalo v nás delší zážitek. Měli celé jedno degustační menu postavené na lokálním hovězím – Maremmana.

Poslední zastávka opět jen na 2 noci byla v Marina di Pisa. Zájem jsme měli více o návštěvu města Pisa a moře, přesto odsud máme největší gastro zážitek. Restaurace s čerstvě získanou Michelin hvězdou – Lunasia, nás svojí flexibilitou, obsluhou, cenou, ale hlavně kvalitou a zajímavostí jídla úplně dostala. Od Martiny dostala totální srovnání s dvojhvězdičkovou Piazza Duomo v Albě, nicméně v té si dáte obdobnou večeři kolem 300 EUR, zde jsme nechali jen polovinu. Vše začalo klasicky sklenkou šumivého vína (Ferrari Spumante – produkt klasické šampaňské metody z Trentina) a vstřícností personálu k našemu výběru malého degustačního menu. Vzali jsme si totiž každý jinou verzi tohoto menu (jednu postavenou na rybách a mořských plodech a druhou na mase), ačkoli v podmínkách menu bylo, že všichni mají mít stejné menu kolem stolu. Objednali jsme ještě lahev bílého a později ještě každý skleničku červeného. Následoval první koncert pěti malých předkrmů, z nichž třeba vybírám ústřici s ústřicovým sorbetem, výborné crudité (čerstvé kousky mořských plodů, zejména úžasné jsou scampi – taková malá langusta) či fantasticky připravenou krevetu. Pak následoval klasický průběh od předkrmu, přes první chod (v Itálii jsou to těstoviny nebo rizoto), druhý masový chod a dezert. Největší dojem v nás zanechalo rizoto s holubem na karamelu a kakau (ragú bylo na rizotu a prsíčka s křidélkem byla upečená bokem), ale třeba i krásná hustá rybí polévka na styl francouzské bujabézy (nebyla však se šafránem, i když s ohledem na vydanost i barvu jsme si vůbec nebyli jisti a musel nám to až sdělit personál). V dezertech (opět série několika malých dezertů) bylo velmi inspirativní spojení čokoládového krému a skvělého olivového oleje či malá želátka s různými příchutěmi (levandule, mateřídouška).

Týden utekl jako voda, každopádně Toskánsko si zaslouží naši další návštěvu. Už teď se těším.