Kerblík třebule (Anthriscus cerofolium)
Charakteristika
Kerblík poznáte podle světle zelených několikrát, zpravidla dva až třikrát, zpeřených listů. Listy jsou jemně zelené a hebké na dotek. Květem je, podobně jako u ostatních miříkovitých rostlin, bílý nenápadný okolík. Rostlina dorůstá asi 50cm, ale ke sběru jsou vhodné pouze mladé nízké rostlinky, které obsahují větší množství silice. Kerblík je jednoletá rostlina, což znesnadňuje jeho pěstování pro sběr listů a nati jako koření. Jak pro léčitelské, tak pro kulinářské použití se totiž sbírají zásadně rostliny před květem a kerblík jakožto jednoletá rostlina vybíhá do květu hned v roce výsevu, a to velmi rychle. Kerblík je možno pěstovat ve dvou formách, tmavolistý typ nevybíhá tak rychle do květu. Pokud se kerblík pěstuje ve stínu, jeho aroma je silnější.
Aroma kerblíku je jemně anýzové nebo lékořicové a peprné. Chuť je kořenitě nasládlá, připomíná petržel a čechřici.
Využití
Přestože se u nás dříve těšil značné oblibě, známe dnes kerblík spíše z francouzské a italské kuchyně. Lze jej použít do zeleninových polévek, bramborového i zeleninového salátu, do bylinkového másla a vaječných omelet. Hodí se i k jemným druhům masa, k rybám a mořským plodům. Ve staročeské kuchyni se také používal do kynutých tvarohových koláčů. Dá se ale i dusit podobně jako špenát nebo zelí. Lístky kerblíku můžete použít jako dekoraci podobně jako petržel.
Kerblík je spolu s petrželí, pažitkou a estragonem součástí francouzské směsi bylinek ‚fines herbes‘.
Skladování kerblíku je velmi problematické, před uložením do lednice je vhodné jej uzavřít do sáčku nebo zabalit do vlhkého papíru. I přes veškerou péči však vydrží svěží jen několik dní. Přestože se kerblík výjimečně suší, jeho jemné aroma se sušením i mrazením ztrácí, takže jediné možné použití je v čerstvém stavu. Aby aroma nevyprchalo při vaření, přidává se až do hotového pokrmu.
Kromě listů se dají konzumovat také květy a stonky kerblíku. Obojí je možno přidat do zeleninových salátů.
Nutriční hodnoty, původ, zajímavosti
Používání kerblíku v kuchyni i léčitelství sahá až do starověku a byli to právě Římané, kteří jej rozšířili téměř po celé Evropě. Důkazy o používání kerblíku ve starověkém Řecku a Římě najdeme například v jedné z Aristophanových komedií nebo v poznámkách římského přírodovědce Plinia. Odvar z kerblíku podporuje látkovou výměnu a dýchání a snižuje krevní tlak. Mladé listy této bylinky jsou zdrojem vitamínu C a A, železa a hořčíku. Tradičně se také podává k celkové regeneraci po skončení půstu po Velikonocích. Extrakt z kerblíkových listů se používá jako pleťová maska k čištění pleti, uchování její vláčnosti a proti vráskám.
Další názvy: třebule, stokláska, chervil, french parsley, gourmet’s parsley
Můžete vyzkoušet
- Bešamelová omáčka s kerblíkem a kapkou citrónové šťávy
- Mušle na víně, kerblíku a petrželce
- Zapečená baby lilek s nasekaným kerblíkem a modrým sýrem
- Těstovinový salát s uzeným lososem a čerstvými bylinkami
- Chřestový krém s lístky kerblíku a opečenou slaninou
- Hovězí Stroganoff s čerstvým kerblíkem
- Šťouchané brambory s pažitkou a kerblíkem
- Dušený králík na cibulce, řapíkatém celeru a jarních bylinkách
Kde produkt koupím?
